Co Vám nabízíme?
Recepty léků Tisk Email

Vážení pacienti,

pokud chcete předepsat pouze léky, nemusíte již telefonovat, stačí vyplnit následující formulář a po obdržení potvrzujícího emailu si můžete Vaše recepty vyzvednout v lékárně IMMUNO-FLOW.


 
Tisk Email
  • Vyšetření v odborné ambulanci klinického imunologa a alergologa.
         K tomuto vyšetření by Vás měl odeslat praktický lékař nebo jiný specialista, a to na základě doporučení. V současné době pojišťovny požadují, aby nemocní docházeli ke specialistovi bez doporučení jen ve výjimečných případech. Na požádání Vašeho praktického nebo odborného lékaře můžeme provést konziliární vyšetření v jeho ambulanci, nezajišťujeme však návštěvní službu v místě bydliště pacientů. Doporučujeme termín návštěvy domluvit předem na tel. 286923150-1 a nebo osobně, přímo v naší ambulanci.

    Naše pracoviště je smluvním partnerem těchto zdravotních pojišťoven: Všeobecné zdravotní pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, Vojenské zdravotní pojišťovny, Oborové pojišťovny pracovníků bank a pojišťoven, Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance, Zdravotní pojišťovny Škoda.


  • Naše laboratoř provádí odběry krve a kompletní rozbory protilátkové a buněčné imunity.
    Jedná-li se o vyšetření indikované lékařem (na žádance), je ordinované vyšetření plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, která jsou provedena na osobní žádost pacienta. Ceník jednotlivých vyšetření je k nahlédnutí v laboratoři.
  •  

     

    Imunologické vyšetřovací metody (stejně jako jiná laboratorní vyšetření) je nutno posuzovat komplexně a vždy s ohledem na klinický stav pacienta. Diagnózu nikdy nelze stanovit pouze na základě jednoho výsledku laboratorního vyšetření a toto ani není úkolem laboratoře. Vhodně navržené laboratorní vyšetření však může velkou měrou přispět ke správnému stanovení diagnózy. 

     
    Vyšetření protilátek Tisk Email
    Protilátky jsou zbraně, s pomocí kterých se lidský organismus brání proti cizorodým látkám, například proti mikrobům. Protilátky jsou nesmírně různorodé: pro každou možnou nežádoucí látku je v těle předem připravena účinná protilátka.
    V lidském těle se tvoří protilátky patřící do 5 hlavních tříd:
  • IgM (imunoglobulin M) - důležitý při prvním setkání s cizorodou látkou
  • IgG (imunoglobulin G) - významný při opakovaném setkání s cizorodou látkou
  • IgA (imunoglobulin A) - chrání sliznice (např. dýchacího nebo trávícího ústrojí)
  • IgD (imunoglobulin D) - je důležitým znakem na povrchu buněk, které určují tvorbu protilátek
  • IgE (imunoglobulin E) - brání organismus proti parazitům a zároveň zprostředkovává alergické reakce


  • Jak se protilátky vyšetřují?
    Nejdůležitějším je stanovení množství protilátek (imunoglobulinů) v krvi. Na vyšetření se odebírá malé množství krve ze žíly. Laboratoř udává ve výsledku svého vyšetření koncentraci jednotlivých tříd protilátek, u IgG, IgA a IgM v gramech na litr (g/l), u IgE a IgD v mezinárodních jednotkách na litr (IU/l).

    Kdy se vyšetřují imunoglobuliny IgG, IgA a IgM?
    Hodnoty IgG, IgA a IgM bychom měli znát u každého člověka, stanovení je vhodné provést už při preventivní prohlídce, když se člověk cítí vcelku zdráv. Toto vyšetření nám poslouží do budoucnosti jako kontrola pro srovnání hodnot v případě závažnějšího a nejasného onemocnění, které by mohlo být doprovázeno změnami v koncentraci protilátek. Dále nás může upozornit na možné bezpříznakové onemocnění či na hrozící budoucí postižení se změnami koncentrací protilátek.
    Změny koncentrací protilátek jsou typické například pro tyto choroby:
     Zvýšení koncentraceSnížení koncentrace
    IgG Revmatické choroby
    Chronické záněty
    Choroby jater
    Cévní záněty
    Vrozené a získané chybění protilátek = imunodeficit
    IgA Chronické záněty s postižením sliznic
    Tuberkulóza
    Postižení jater alkoholem
    Zdraví lidé
    Vrozená porucha tvorby protilátek IgA = selektivní IgA imunodeficit
    Alergie
    IgM Akutní infekce
    Revmatické choroby
    Některé jaterní choroby
    Vrozené a získané chybění protilátek = imunodeficit



    Kdy se vyšetřuje imunoglobulin E?
    Koncentrace IgE se vyšetřuje při podezření na parazitární onemocnění, kdy množství IgE stoupá. V našich podmínkách se však IgE vyšetřuje především při podezření na alergii (atopii). Zvýšená hodnota IgE spolu s typickými klinickými příznaky svědčí pro alergické onemocnění.
    Mezi mírou zvýšení IgE a tíží alergických obtíží není přímá úměra, ale například vysoké hodnoty IgE u dětí s atopickým ekzémem jsou nepříznivým znamením.
    Normální hodnoty IgE nevylučují zcela alergii. Máme-li podezření na jistou konkrétní alergii, můžeme i při normálním celkovém IgE nalézt vysoké hodnoty protilátky IgE namířené proti konkrétní škodlivině vyvolávající alergii.
     
    Vyšetření buněčné imunity Tisk Email
    Buněčná imunita je soustava několika druhů bílých krvinek, které svými různorodými funkcemi zabezpečují obranyschopnost organizmu proti nežádoucím vnějším i vnitřním vlivům. Zde se zaměříme na bílé krvinky zvané lymfocyty.

    V lidském těle se nacházejí takzvané B-lymfocyty, které se po setkání s cizorodou látkou dokáží změnit tak, že jsou schopny vyrábět specifické protilátky proti této cizorodé látce. Další velkou skupinu tvoří T-lymfocyty: část z T-lymfocytů dokáže přímo likvidovat nežádoucí vetřelce, proto se jim říká buňky zabíječi, druhá část poskytuje výše jmenovaným nezbytnou pomoc při jejich práci, proto se jim říká buňky pomocníci. Dosud zmíněné lymfocyty mají velmi důležitou vlastnost, a to imunologickou paměť: při opakovaném setkání s jednou cizorodou látkou (i po mnoha letech) se dokáží na ní velmi rychle rozpomenout a rychle zahájit efektivní akci. Tuto vlastnost nemá poslední skupina lymfocytů, zvaná NK buňky. Funkce těchto buněk vyplývá už z jejich názvu, který je zkratkou anglického Natural Killer, čili přirozený zabíječ. NK buňky rychle a účinně zabíjejí některé nádorové a virem infikované buňky.

    Jak se v organismu projevuje nedostatek lymfocytů nebo porucha jejich funkce?
    Těmto stavům se souhrnně říká buněčné imunodeficity. Je jich celá řada a kompletní výčet těchto chorob je nad rámec tohoto sdělení.
    Nejzávažnější jsou takzvané primární imunodeficity. To jsou vrozené choroby způsobené genetickou vadou. Projevují se velmi často již záhy po narození těžkými infekcemi způsobenými viry, plísněmi, bakteriemi, závažnými zánětlivými komplikacemi při očkování, neprospíváním, těžkými průjmy, kožními chorobami a jinými abnormalitami.
    Získané imunodeficity jsou mnohem častější než primární. K přechodnému snížení buněčné imunity dochází po prodělaných virózách, zejména po spalničkách, zarděnkách a po infekcích viry napadajícími lymfocyty. Opakovaným imunologickým vyšetřením je třeba prokázat, zda je porucha imunity druhotná, či zda se jedná o primární imunodeficit na který daná viróza nasedla. U dospělých pacientů jsou druhotné (získané) imunodeficity častým průvodním jevem těchto chorob: cukrovka, choroby ledvin, poruchy výživy, závažná poranění a popáleniny, stavy po virových infekcích a chronické infekce, nádorové choroby a jejich léčba cytostatiky a zářením, chronické stresové situace. V celosvětovém měřítku je významnou příčinou infekce virem HIV.

    U kterých dalších chorob se vyšetřuje buněčná imunita?
    Vyšetření lymfocytů a dalších bílých krvinek je důležité u krevních onemocnění, nádorových chorob, revmatických onemocnění nebo u transplantací. Jedná se velmi specializovanou problematiku a tato vyšetření se provádějí zpravidla ve specializovaných centrech.

    Jak se v imunologické laboratoři vyšetřuje buněčná imunita?
    Lymfocyty se vyšetřují především v krvi. Na vyšetření se odebírá malé množství krve ze žíly do speciální zkumavky (vyšetřovaná krev se nesmí srazit). Lymfocyty lze vyšetřit i v jiných tělních tekutinách, například v mozkomíšním moku, ve výplachu průdušek nebo v zánětlivých výpotcích.
    K hodnocení počtu lymfocytů slouží speciální přístroje, které dokáží roztřídit buňky podle jejich vzhledu a typických povrchových znaků a následně je přesně spočítat.
    Výsledek vyšetření je udáván v procentuálním zastoupení jednotlivých skupin buněk (%) i v absolutních počtech.

    Co znamenají zkratky ve výsledku vyšetření buněčné imunity?
    Zkratky jsou obvykle názvy povrchových znaků buněk, podle kterých jsou roztříděny do jednotlivých skupin.
    Obvykle se vyšetřují:
  • celkové T-lymfocyty, které mají na svém povrchu znak CD3
  • pomocné T-lymfocyty se znakem CD4
  • zabíječské-tlumivé T-lymfocyty se znakem CD8
  • B-lymfocyty se znakem CD19
  • NK buňky se znaky CD16 a CD56

  • součástí vyšetření je stanovení imunoregulačního indexu, který je ukazatelem vzájemného poměru pomocných a zabíječských T-lymfocytů
    Lékař-specialista může naordinovat vyšetření celé řady dalších znaků (je jich několik set) podle typu onemocnění.
     
    Vyšetření zaměřená na alergie Tisk Email
    Alergie je nepřiměřená obranná reakce imunitního systému našeho organizmu na látky z okolního prostředí. Látky, které u citlivého jedince vyvolávají tyto přehnané obranné reakce (spouštějí alergickou reakci) nazýváme alergeny. Jsou to často látky, které zdravému člověku neškodí. Při alergické reakci organizmus reaguje vyplavením zvýšeného množství působku histaminu, který je pak zodpovědný za různé alergické příznaky.

    Jaké alergeny způsobují alergické choroby?
  • Snad nejznámější jsou alergie způsobené alergeny ze vzduchu, které vdechujeme. Říkáme jim inhalační alergeny. Zařazujeme sem pyly trav, bylin a stromů, roztoče, zvířecí alergeny nebo plísně.
  • Potravinové alergie jsou nežádoucí reakce na potraviny, které vznikají u vnímavých lidí prostřednictvím imunitních mechanizmů. V zastoupení jednotlivých potravinových alergenů hrají významnou roli stravovací zvyklosti: u nás jsou významnými alergeny zejména vajíčka, mléko, pšeničná mouka, kořenová zelenina, rajčata, ořechy, soja, ryby a různé ovoce.
  • Alergická reakce může být způsobena hmyzím kousnutím nebo bodnutím. U nás se při vzniku alergie na hmyz uplatňuje nejčastěji včela a vosa, příležitostně i sršeň nebo čmelák.
  • Léky mohou vyvolávat alergické reakce několika různými mechanizmy, pouze za menší část je zodpovědná alergie. Alergizují například penicilin a další antibiotika, barbituráty, lokální anestetika.


  • Jaké laboratorní testy slouží k potvrzení a ke sledování alergického onemocnění?
  • K základním vyšetřením alergika patří krevní obraz s vyšetřením buněk zvaných eozinofily. Zvýšený počet těchto specializovaných buněk alergického zánětu svědčí pro přítomnost alergie.
  • Ke specializovaným vyšetřením patří posouzení funkce eozinofilů. Eozinofily alergiků uvolňují mnohem více různých působků, které můžeme nalézt ve vysokých množstvích v krvi a v místech jejich působení (například v slzách nebo v nosním sekretu). Takovým působkem je například ECP (eozinofilový kationický protein).
  • Standardním vyšetřením je stanovení koncentrace protilátky IgE (imunoglobulinu E) v krvi. IgE zprostředkovává vznik alergického zánětu. Jeho zvýšená hodnota v krvi svědčí pro alergické onemocnění.
  • Máme-li podezření na jistou konkrétní alergii, můžeme vyšetřit koncentraci protilátky IgE namířené proti konkrétnímu alergenu (specifické IgE). Vyšetření se podobně jako předchozí test provádí z krve.
  •  
    << Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

    Strana 1 z 2
    Copyright © 2009 by Immuno-Flow